Virus HIV nepatří mezi příliš odolné a proto není schopen dlouhodobě přežít mimo tělo hostitele. Vyskytuje se v tělních tekutinách a k jeho přenosu dochází jejich kontaktem se sliznicí či otevřenou ranou. Aby však k nakažení došlo, musí se do organismu dostat dostatečné množství viru. Je-li jeho koncentrace pod kritickým bodem, dokáže si s ním imunitní systém poradit. V dostatečně vysoké koncentraci je virus obsažen v krvi, spermatu a poševním sekretu. Vysoké koncentrace jsou nadále v mozkomíšním moku a mateřském mléku. Jeho přítomnost byla prokázána i v dalších tělních tekutinách, tedy slinách, slzách a moči, kde je však jeho množství poměrně malé a nepředstavují reálnou hrozbu.
V současnosti představuje nejvýznamnější šíření HIV sexuální přenos. Pravděpodobnost, že při nechráněném styku dojde k nákaze je závislá na řadě faktorů, z nichž hrají podstatnou roli aktuální koncentrace viru, druh styku a případná další pohlavní choroba (porušení epitelové vrstvy nebo výskyt vředů zvyšuje riziko přenosu). Do položky druh styku lze zařadit všechny praktiky, při nichž dochází k narušení sliznic. K mikroskopickým trhlinkám velice často dochází při análním styku, čímž se sperma dostává do přímého kontaktu s krví. Statisticky vzato je riziko nákazy při této praktice více jak dvojnásobně vyšší, než při klasickém vaginálním sexu. K přenosu viru HIV dochází mnohem snadněji z muže na ženu. To je zdůvodněno vyššími koncentracemi viru ve spermatu a větší plochou sliznice, na níž působí. Některé studie pojednávají o výrazném snížení rizika přenosu u obřezaných mužů o více jak 50%. Mezinárodní zdravotnická organizace doporučila její provádění v některých oblastech ke snížení vnímavosti k infekci HIV. Riziko nákazy při styku s nakaženým partnerem je zřejmě v závislosti na životním stylu 5 až 10x vyšší v rozvojových zemích. Ve vyspělé civilizaci se v závislosti na pohlaví udává 0,05 % u mužů, respektive 0,3 % u žen.
Nejsnadnější cestou přenosu infekce je přímý styk nakažené krve s otevřenou ránou. V tomto ohledu představují velice rizikovou skupinu narkomani, kteří používají opakovaně injekční stříkačky či je dokonce sdílejí. K opakovanému používání dochází i v některých vývojových zemích s nízkou úrovní zdravotnictví. Riziko nákazy je poté více jak 90% a jedinou účinnou prevencí je jednorázové užívání jehel i stříkaček. K přenosu krevní transfuzí dochází po zavedení testování všech dárců jen výjimečně. Zavedením důsledného dodržování zásad dezinfekce a sterilizace se zamezilo i nebezpečí kontaktu s infikovanou krví při aplikaci akupunktury, piercingu či tetování.
K přenosu viru HIV z matky na dítě může dojít již během těhotenství, při porodu nebo prostřednictvím mateřského mléka. Toto riziko se pohybuje v rozmezí 20 až 30%, avšak při včasném nasazení antiretrovirových léku lze toto riziko výrazně snížit. K předcházení možné nákazy během porodu se povětšinou volí císařský řez. I když lze těmito opatřeními dosáhnout přibližně jen 2% míry přenosu, představoval tento způsob v minulém roce 19% všech nových infekcí.